Je už pozdě?

Proč mi to zní jako prázdná slova,

když říkají, že mě rádi mají.

Vše při starém a pořád znova,

vždyť mě ani pořádně neznají.



Neví, co mě tíží a z čeho radost mám,

v čem jsem dobrý a co znám.

Neví co nového a co se stalo,

chtěl jsem od nich jenom málo.



Stačilo by mi, kdyby si chvíli udělali,

na chvíli se zastavili a mě poslouchali.

Honili se, abych prý vše měl,

přitom neví co jsem vskutku chtěl.



Je už pozdě, ta šance dávno pryč?

Ano, vzpomínky zahrabu, už beru rýč!

Chvíle, kdy jsem trpěl, ale i ty šťastné,

vše co bylo zlé, ale i to krásné.



Zavřu dveře, zamknu a zahodím klíč,

na vše zapomenu a půjdu pryč.

Já chci se vzchopit, znova začnu,

života etapu teď novou načnu...