Můj svět

Tady,
kde nebesa pláčou den co den
a s ránem skončí každý sen
kde záblesky naděje
hasnou
jak z nebe padající hvězdy
kde štěstí jako dítě
hraje si na schovávanou
kde slunce stydlivé
jak šnek stáhlo se do ulity

Tady,
na rohu před hospodou
v severním větru
slepý žebrák
pořád dokola
z houslí loudí
tóny balady
pro svou první milovanou

Tady
začíná a končí můj svět
ve zdejších ulicích
lidskou duši nespatřím
a vůbec se nedivím
komu by chtělo se
opouštět zemský ráj
tak se tu flákám
a nikdo nepozná na mé tváři
kapky deště od slz
jen já
a houslový virtuoz.

...

Vím,
že existuje další svět
kde panuje víra
v nesmrtelnou naději
a každé ráno vycházející slunce
kde nikdo nebojí se úsměvu
a nad rozlitým mlékem
nikdo nezoufá
vídám denně tento svět
váš svět
už je to dlouho
co se mi tak vzdálil
ač nikdo si nevšiml
nepřítomnosti mé
jak rád bych já vrátil se!
avšak spojení
nemůžu navázat

A přítele houslistu neopustím.