Prázdno
Prázdno
láska i přátelství tu spolu rostou.
Kouzelná zahrada sluníčkem ozářená,
uvnitř se nachází, hluboko uložená.
Najednou blesk z čistého nebe sjel,
kouzelnou zahradu pálí - na uhel.
Potůček vysychá, však slunce sálá dál.
Zem horkem praská, co zbylo, ničí žár.
V jeskyňce pod skalou ukryl se pramínek,
možná, že zůstalo několik semínek...
Komentáře (11)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
Každá řeka je nejprve malým pramínkem - postupně roste, tak splíny pryč! Všechno se vydaří tak, jak má.
22.12.2005 18:06:00 | Písnička
Jsem ráda, žes objevil to zvonečkové cinkání,
bráško kočičí :o) dnes už svůj příběh vypráví...
jak v červnu v Radonicích chrám duší rozeznělo
jak i teď v prosinci tam slyšet "zvony" bylo...
a jak ty sám... jsi srdce jednoho zvonu rozhoupal... :o)
21.12.2005 11:50:00 | Cecilka
ze semínek vyrostou nové kytičky, a ty v sobě mají neuvěřitelnou sílu, to už věděl i někdo přede mnou...:o)
20.12.2005 18:20:00 | Trdlo
ukradla jsem koště sestřičce..bych jím splín tvůj vymetla teď hned..můžu-li ti nějak pomoci..do mailu mi to pojď povědět!!!
19.12.2005 12:23:00 | šuměnka
Tvá báseň se mi líbí, ať je taková, nebo maková, smutná, či veselá, je prostě hezká a věř, že u Tebe to zase přende ...
19.12.2005 11:41:00 | NikitaNikaT.
Blesky nečekané občas život zkřísnou,
žár výhně vypálí květy v rozpuku,
dál v sobě chovej naději čistou,
slova veršů, ti poskytnou záruku!
19.12.2005 10:26:00 | Krtica
Několik semínek
a to je naděje
nesmělý pramínek
tak to už dobré je
vyklíčí, vykvetou
zas v zahradě nitra
Nevěříš? Uvidíš!
Možná už zítra...
19.12.2005 10:08:00 | Branwen1
Znám horkost požáru... i jeho síly...
a právě proto teď požádám víly
ze všech lesních studánek, ať pospíší honem
se svými kouzly oživit pramen...
věř tomu nebo ne, každá teď svírá
v dlani krystal křišťálu... a voda... je živá!!!
19.12.2005 10:05:00 | Cecilka