Dotkli jsme se nebe
Dotkli jsme se nebe
dotkli jsme se nebe
klavírním prstokladem
okusili vzduchoprázdno
a dolíčky ve tváři
horizontu
dotkli jsme se nebe
v pohárcích upili
ze západu slunce
a usušili rty
nočními košilkami
bouřkových mraků
dotkli jsme se nebe
a zatím na zemi
nechali zhynout
lysé labutě v kopřivách
s cejchem
v okovech
aby nepřekážely
klavírním prstokladem
okusili vzduchoprázdno
a dolíčky ve tváři
horizontu
dotkli jsme se nebe
v pohárcích upili
ze západu slunce
a usušili rty
nočními košilkami
bouřkových mraků
dotkli jsme se nebe
a zatím na zemi
nechali zhynout
lysé labutě v kopřivách
s cejchem
v okovech
aby nepřekážely
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskKomentáře
Už z tvého profilu mi přijdeš jako zajímavý člověk, ale tvoje básničky mě dostávají... Máš můj obdiv
23.07.2010 17:10:00 | CHoKoLaTeKiss
krásně píšeš, jen bacha. člověk ani neví co dřív si má představovat, jestli že je srna kulhavá nebo vyhublá. straašne máš krásnou slovní zásobu, ale toho krásna a přívlastků dávej po špetkách.držím palec
27.04.2010 16:32:00 | Jiřina Švéda
krásné dotknutí nebe ST!
18.04.2010 12:30:00 | xoxoxo
Jako když chce se vzlétnout, ale závaží v nohách (nebo očích a myslích) si s ním pohrává. Je moc hezká!
16.04.2010 14:38:00 | Dota Slunská