Padlý dub

Kopec na hladinu nebe pnoucí,
vrch ozboden, to kaple svatá,
opuštěná a chladem planoucí,
staletými duby kol ní objímaná.

To hvězda v noci dokresluje,
společně s mléčným měsícem,
krásu místa, co denně navštěvuje,
dívka s karmínovým střevícem.

Větrem listí rozehnáno,
vzduchem plavouc k uschnutí,
nebe bleskem rozerváno,
v bouři rozhněvanou vyústí.

Strážcem dívky v bouři strom,
mohutný dub, dubů pán,
z výše nebes ozve se hrom,
život dívky odebrán.