Mrazivý ráj

A dnes, kudy šla, zalívala zemi,
na každém kroku studivým ledem,
možná ubránit se chtěla před vámi všemi,
před tím neuniknutelným jedem.

Kudy šla, tam vydechovala chlad,
ve snaze zamrazit vám srdce,
vlít do něj zklamání a smutek snad,
aby jste zkusili jak chutná trpce.

Kudy šla, tam studeným dotekem,
pokoušela se obklíčit duše do samoty,
však ty všechny před ní úlekem,
prchaly od té ničemné prázdnoty.

Žhnoucí peklo mrazivým rájem zahltit,
místo toho však do mrazu sebe uvěznila,
jak mohla svým světem nechat se pohltit,
vlastní samotou a bezmocností se uškrtila.

Sám mráz mi před vámi ukrutně brání,
tak jak nikdy potřebuju slyšet ta utěšující slova,
s někým tu být, moje jediné přání,
než jen býti sama, zas a znova.