Utrápená
Utrápená
Věčná bolest, trápení
A může člověk ukrývat
Své starosti a soužení
Snad můžu tu jen nadávat
Než přijde vysvobození
A kdo mi může nalhávat
Že ten smutek tu není
Já se budu pořád bát
Fyzické bolesti a ran
A budu si jen zahrávat
Že nad ohněm mám dlaň
A budu toužit po náhodě
Která všechno zastaví
Utopení se ve vodě
Nebo zápěstí krvavý
(8. 6. 08)
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
Ano, s timhletim mám problém, to vim. Můj velkej sen je napsat jednoho dne báseň, která bude mít propracovanou a inteligentní formu i obsah..což mi ale příjde jako dost těžkej úkol. Když je totiž pro mě zrovna důležitá forma, struktura, tak už nedokážu dostatečně vystihnout myšlenku obsahově - a to samý naopak.
01.08.2010 23:32:00 | Strixa
problém u takového obsahu je, že se formální stránka té či oné básně o tomto obsahu, stane lehce simplexní až infantilní. je to složitý kompromis, volba mezi formální precizností (kterou preferuji) nebo obsahovou hloubkou. je však poněkud skličující, že rozhodneš-li se pro "obsahovou hloubku", pak musí být apriorně svou podstatou srozumitelná, což vede na ta simplexní a naivní vyjádření a je posléze pro mě velmi těžké soustředit se hodnotu básně. na druhou stranu, uvědomuji-li si tento fakt, jsem schopný objektivního názoru. čili, jistě je dostatečně silná, nikoli však artificiálně hodnotná :-)
30.07.2010 23:46:00 | 11477