Šílená

Jeden krok za krokem,
stejnou cestou jdem,
pozdravuj doma tak ahoj,
rozume.

A už nic nebude,
hvězdy ti nesvítí,
smyslů tu pozbude,
v nesmyslu žití.

Ten blázen,
co sám sebe poztrácel,
jak svůj sen,
z jehož už prozřel.

Ze srdce šílím,
proč to jen dělám,
civím, brečím,
a nikoho nemám.