Invalida

Invalida

Anotace: život na vozíku - krutá realita

INVALIDA

Nemůžu chodit, nohami hýbat,
v nohách už nemám žádný cit,
Bože můj pomoz mi, nemohu dýchat,
ta bolest je ostrá jak břit

Už nikdy nebudu chodit, však nechci soucit,
mé nohy jsou jako z kamene,
být invalidou je hrozný pocit,
Ty se jen dotkneš mého ramene

Říkáš mi budu s Tebou v těžké chvíli,
postarám se o Tebe,
já však už po svých nedojdu k cíli,
dívám se pouze do nebe

Ptám se Boha, vstanu ještě?
dáš mi šanci poslední?
venku vidím kapky deště,
čekám až se rozední

Z vozíku chci uniknout,
chci se zase postavit,
chci konečně procitnout,
svoji chybu napravit

Ač se snažím ze všech sil,
už nebudu chodit,
zbývá ještě hodně mil,
tak se začnu modlit
Autor Andrea de Taverne, 22.12.2005
Přečteno 302x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel