Duše šrotu
Světlo mnou neproniká
a tma se ve mě ztrácí
Bolest od duše mi utíká
a radost je jako klaun co mlčí
Srdce chladné jako kámen
a duši obklopenou šrotem
Řvu, asi čeká mě amen
nestačím silou ani dechem
Chtěl bych hvězdy z tvých očí
a světlo z tvého nitra
Neumím lítat proto skočím
Nestačí skákat, musím lítat
Komentáře (0)