LDN
LDN
Léčebna dlouze nemocných
Takto zní název instituce
Budova lidí potřebných
Se stářím často ruku v ruce
Kam jinam staré odložit
Když místo a čas na ně není
Žijeme v době podivné
Chce to víc pochopení
Jistě by v kruhu rodinném
K užitku ještě byli
Zkušenostmi a moudrostí
Ač pozbývají už síly
Budoucnost je tam nečeká
Co z toho asi vyjde?
Jen cesta krátká,či daleká
Než smrt si pro ně přijde
Žijeme v době podivné
Podle hesla kdo z koho
Je těžké srovnat si hodnoty
A ukázat na někoho
Žijeme v světě podivném
Nechci nikoho soudit
Než jednou skončit v LDN
Ze skály nechám se shodit
Komentáře (11)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
dost se mě tohle téma týká, děkuji za verše a za povedenou básničku dávám ST ;-)
20.08.2010 14:42:00 | Gabrielle
Ano, uspěchaná doba a zákony nás nutí, jednat tak, jak píšeš. Když si dovolíš zůstat doma, přijdeš o práci a o peníze a z čeho pak živit vlastní rodinu... City a láska jdou v dnešní době stranou a to je moc smutné!
18.05.2010 18:44:00 | labuť
Vše máme v dnešní době,
jen ne čas na nejbližší
Kéž aspoň jedno vlastní robě
touhu starce uslyší ...
ST
18.05.2010 15:27:00 | rezina
plně se s tebou ztotožňuji,
LDN je posledním krokem ke smrti...
je to vizitka naší společnosti a hlavně státu - sociální cítění jde úplně jiným směrem, než hodnotou lidského života...
18.05.2010 08:14:00 | nejsembásník
Hezké a pravdivé.))) Tohle s klidem i podepíši, sama jsem dne s denně viděla ty smutné tváře lidí ano, nemáme na sebe čas, neumíme dávat lásku, ale přitom ji toužíme dostávat.))) smutné dílko, leč plné pravdy.
18.05.2010 01:50:00 | carodejka