Prokletá

Už zas noc vystřídala dlouhý den,
zas a znova mě to táhne ven.
Tak jako každou noc jednou v měsíci,
když měsíc je jasně zářící.

Noc to je ten živel můj,
a zůstane jím stůj co stůj.
Stačí posadit se na trávu,
která od slunce je vyhřátá,
stačí pozvednout pohár z křišťálu,
plný krve, která je ještě stále od tlukotu srdce zahřátá.

Hvězdy, jako světlušky září noční tmou,
už zase jsem roztrhala na kusy duši nevinnou,
kapka krve z koutku úst mi po bardě steče,
Zabila jsem, muže, který odprošoval mě vkleče.

Moje duše se zlým skutkům nebrání,
můj divoký vzhled všem hrůzu nahání,
Bojí se mě, kříčí, vyprávějí si o mě bludy,
nic jim to však není platné, když do krku se jim zaryjí moje ostré zuby.

Mé rty vždy prahnou po sladké chuti krve,
pamatuji si, v kom svlažila jsem své rty prve.
Tak stalo se ze mě stvoření noci,
to, které má noc ve své moci.

Nyní jen sedím s hlavou zvednutou k jedné ze vševědoucch hvězd,
vyptávám se, jestli zpečetěn můj osud jest.
Už navždy žít v prokletí,
a přežívat všechna století.

Každou noc na lov lidí vyrazit,
a přisát se na někoho jako parazit.
Zlou povahu od přírody mám,
od té doby, kdy stal se ze mě ďábel sám.
Už nikdy nemůžu lidský život žít,
navždy ve mě totiž bude Upír bdít.

A tak každý den toulám se tmou
a toulám se světem pod hvězdnou oblohou.
Pryč jsou ty časy, kdy poklidný byl život můj,
nyní potřebuji lidskou krev stůj co stůj.

Tam, kde plála ještě před chvílí života mého bílá svíce,
dnes číhá smrt a nikdo nespatří mou tvář už více,
leda že by v noci náhodou na procházce byl,
a cestu mou by mi zkřížil.

Stále znova proklínám ten čas,
kdy chtěla jsem být jednou z vás.
Snažím se potlačit hořkou vlnu nechutě,
když vzpomínám, jak propadla jsem temnotě.

Nyní však už musím zase do kobky jít,
jelikož rozednívá se a na povrch se dere jiskřivý slunce svit.
Tělo mrtvé vedle leží, bez krve však probere se stěží.

Stejně jako já je mrtvé, ono tu však leží v míru,
to jen já nedojdu nikdy svého klidu.
A každou noc budu muset z teplého hrdla pít,
Jak kdysi absurdně mi tohle muselo znít...