Muž dvojí tváře

Životem člověk prochází
se dvojí tváří.
Jedna krásná, jemná a milá,
špatné slůvko by nepromluvila!
Vždy jen v čistotě a pokoji
je jednou tváří ze dvojí...
Druhá je zrůdná a zkřivená.
Vinou vlastní zmrzačená.
Kde rostlo kvítí zasévá trní-
-pro ni už žádné záchrany není.
Celé tělo zhoubě vydává
nedá mu klidu ani když uléhá.
Vždy je sním ve dne i v noci
a není nikdo, kdo by mu mohl pomoci.
Muž dvojí tváře – poutník šedých dní
jenž svou tvář do šatu halí,
Muž dvojí tváře – obět prokletá,
Muž dvojí tváře – to jsem totiž já...