Psí kamarád
Psí kamarád
slza se třpytí na očním víčku,
paní smrt zas přišla blízko,
vzpomínky zůstanou,když zapaluješ náhrobní svíčku.
Přišlo to nečekaně,jako rána z nebe,
je květen,ale mě v tu chvíli u srdce zebe.
Slaný potůček začíná téci kolem nosu,
v hlavě se vzpomínky rojí ,i když nejde o lidskou rasu.
Tenhle psí přítel měl vždy lék na moji duši,
pohled očí,jemné kňučení,němý výraz a dlouhé uši.
Dokázala mě rozesmát grimasou tváře,
teťkom tu není ta oslnivá psí záře.
Jenže pan život jde pořád dál,
zrovna se narodilo 100 dětí,
nelze se schovat za vysoký val,
ach ten život ubíhá a letí.
Pan život jde s paní smrtí za ruku,
nejde je ošálit a vzít si paruku.
Vzpomenu si na tebe,když kterýkoliv pes zavyje,
tímto ti dám sbohem,adie.
Komentáře (12)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Naše pejsky mám pořád v srdci. Tolik nás naučili, ať jsme na ně jakýkoliv dávají lásku bez podmínečnou :-)
15.05.2019 10:05:50 | vlnka
já obrečela aj bílou myšku.. a psa už taky.. a kočky.. ptáčky.. mrtvé holuby a ježky na cestě.. sou to živí tvorové a kdo nemá srdce z kamene, tak ví jak ti bylo..
a já bulím aj u kreslenejch pohádek , su děsná :o)
10.05.2011 14:56:00 | hanele m.
No víš ,co,že mu není dobře mu poznáš na očích,pak už to chce doktora,pokud je ovšem v dosahu :-)
Já jednou měla číču po operaci a ona se rozhodla,že nebude jíst ani pít.Zkoušela jsem vodu,kondenzované mléko-co má ráda,ale nic v sobě neudržela.5 dní jí nic nezajímalo,měla jsem strach,že to nepřežije.Tak jsem jí začla dávat každou hodinu lžičku vody s hroznovým cukrem,byla jsem s ní doma,spala jsem s ní na zemi a po pěti dnech se konečně sama napila a najedla.
To bylo radosti.
Je to moje zlato,když někdy odjedu na víkend,je na mě naštvaná,musím pak dlouho dolejzat,dokud jí neukecám :-)
12.01.2011 20:47:00 | Iv
Iv -no tot otázka,je pravda,že ten výraz vlasně trochu mluví,ale když zas ho něco bolí,bylo by fajn kdyby řek co...Mohli by jsme se i víc přiučit.Vlastně oni mají svou řeč,jen nerozumíme :-)
09.01.2011 15:31:00 | Danger
I když pejsek,je to prostě přítel.Se zvířátky je krásná komunikace,když je člověk dobře zná,stačí se podívat do očí a hned víme na co myslí.Byla by škoda kdyby uměly mluvit :-)
09.01.2011 02:03:00 | Iv
Děkuji za podporu,no hold je to součást rodiny.Už je to dobré,pár výkříků do dálky,pár slz a jdeme dál do životní války.
30.05.2010 20:54:00 | Danger
Bože,pejska je mi upřimně moc líto:-)Já už v životě pochovala na několik miloučkých mouratých kulíšků-kocourů nezbednýc,jenž jsem tuze milovala:-)Co dělat?Vzpomínat a jít dál a být potřebný dalším němým tvářím bez domova:-)!Sílu-líbám,hladím,mávám a silně obímám! Ilona
30.05.2010 02:49:00 | ilona