Touha, která tolik znamená

Stále sedím a myslím jen na tebe
Jsi tak krásná a srdce mé bolí
Bojím se ti říct, co k tobě cítím
Nechci tím zranit tebe, ani sám sebe.
Nezažil jsem dlouho nic tak krásného …
… vášnivého, úžasného
… jen samé utrpení.
S tebou je to ale jiné, upřímné, nádherné, toužebné.
Tvé oči jak dvě studánky
Tvá ústa svádějící k polibku
Tvůj smích zahánějící chmury.
Chtěl bych ti toho tolik říct …
… ale nevím jak začít.
Chtěl bych tě vzít za ruku a jít s tebou do neznáma
Chtěl bych tě políbit a zapomenout na problémy
Chtěl bych tě obejmout a nikdy nepustit
Chtěl bych tě pohladit a něžně konejšit.
Vím, že to tak nikdy nebude…
… teď určitě ne
… třeba jednou
… ale sám tomu nevěřím.
A to mě užírá!
Člověk si uvědomí, co k tomu druhému cítí
… až když je pozdě.
Pozdě na vše!
Pozdě na lásku!
Ta doba bez tebe bude hrozná
Bez tvého smíchu co mi vhání život do žil
Radši nežít než žít zbytečně.
Vím, že chceš někoho jiného a stát ti v cestě nebudu
Tvé štěstí je přednější a já to vím.
Směj se!
Pro štěstí
Pro život
Pro lásku
Prosím!
I když ne pro tu mou.
Jen čas to vše napraví
Jen čas ukáže, zda má smysl žít
A já se bojím!
Bojím se o vše
O sebe
O své blízké
Ale hlavně o tebe.
Ty se neboj
Vždycky tu budu
Vzpomínky zůstávají v nás navždy
Kouř z cigarety se rozplývá a tím končí i mé polemizování nad smyslem života
Nad smyslem bytí
Nad mojí existencí!