Špinavej podzim

Byl špinavý podzim,a zelený stromy,
listí jak smetl by žal.
Kočáry plný a zvuk kopyt koní,
smutek městem se hnal.
Pro velkou lásku,
a jejich bolest,
nejeden tam umíral.
Ulicí táhly se smuteční tóny,
ty každej z nich už tu znal.
Náhrobní kámen,
a zvadlých růží,
život jim navždycky vzal.
Pekelnej ďábel,
spálil jejich kůži,
lásku,co vždy miloval.
Na věky věků,
budu v Tvé duši,
jak kdybych ta slova psal.
Sedíš teď u mě a jistě tušíš,
že jsem Ti duši Tvou vzal.