Hadrová panenka

Hadrová panenka sama v koutě stojí,
slzy se řinou po tváři,
jde na ní vidět, jak moc se bojí,
a jak svírají ji obavy.
Stojí tam sama samotinká,
bez zájmu od jiných,
musí se vypořádat s tímto světem,
ale cítí se tak malinká.
Ostatní jen přihlížejí jejím chabým snahám,
co stojí ji tolik přemáhání,
avšak vždy velice váhá,
zda to marné není,
když stejně nenajde porozumění.
Zavřít se do svého světa je pro ni jediná jistota,
když chce přežít tato trápení všechna,
a zůstat při tom živá.