Láska je krutá

Miloval jsem dnem i nocí,
byla jsi stále v mé moci.
Nebyla chvíle, kterou bych nemyslel na tebe,
chtěl jsem ti tehdy donést modré z nebe.
Ty jsi však ze všeho měla strach.
Jsem byl pro tebe jenom prach.
Trápím se, že nejsme spolu,
ale přeju ti lásku, znovu.
Nedokážu bez tebe u nic,
nevidím života rub i líc.
Vidím ho již temný už.
Temný jak ve vrahově ruce nůž.
Nůž, který do srdce se zaboří
a skutečné city se najednou vynoří.
Za tenhle "život" si můžu sám.
Otázka zní: Dál žít mám?