Oblaka

Když se dívám na nebe,
vidím stále jen tebe.
Jak bílý mráček po obloze pluješ,
a nic přitom nevyslovuješ.
Slunce tě krásně hřeje,
a z oblak se vytváří nové peřeje.
Ty jediný jsi zůstal a pluješ dál,
a přitom jemný vánek vál.