Smutečnost

Já teskním z hloubi duše,
mé slova vytvořili slzy,
a slza po tváři dolů kluše,
a mě to tak moc mrzí.

Slova zoufalá já vyslovil,
ona v nich našla zášť,
proč já své zábrany odhodil?
přehodil jsem přes hlavu plášť
a musel jít.

Pak sám jsem seděl na střeše,
myšlenky v hlavě pálily,
za takovu věc nejradši věšet,
a slzy lily a lily,

Bez tebe jsme ztracen ..
Neočekávaný konec teď,
dál už nemohu psát.