Ztráta světla

Dnes jsem ji zahlídnul
Je v ní něco víc, co jsem neprohlídnul
Cigareta ve vratkých prstech,smutný červený rty
Myslíš že má někdy sny?..
Oči hluboký a nedobytný, srdce jako led
V ranách hlubokých na pažích sněť
Její oči se na mě nikdy nepodívají
Sny co se ti jen zdají
Je v ní nědco víc, vím o tom
Než strach,propast hluboká jak vyhloubený lom
...
Stojící sama u krajnice
Vím že si mě zase prohlížíš, vím o tobě více
Než ty sám tušíš že mám znát
Prosím, nechtěj si se mnou zahrávat
Jsem zničená už jen tím že jsem tady
Přišla jsem na svět hojit jeho rány
Znišili jste mě,každej z vás
Už díky vám vím co je strach
Kdybych ti řekla že jsem anděl z nebes
Nejbližší zákazník mě do blázince veze...
...
Jsme oba to samý a přesto jiný
Dvě černý ovce ve světě zhnilým
Ty jsi nedobytná a věčně uplakaná
Když zrovna nečekáš odkuď přijde další rána
Ty jsi smutný a ztracených ve snech
Nic o mě nevíš, uzavřený ve svých zdech
Snad sejdeme se jednoho dne tam,kde bude líp
Kde nebude stud,strach, smrt a hřích
…
Ten kdo skončí jako my
Jakou má na nebi naději?
Jsme odpad,špína, hnus a strach
Nás po smrti nečeká nic než bolest,obrácení v prach
Komu z nás se dostane to slavný boží odpuštění
Ze špíny ulice, kdo z nás se změní?
Nepatříme do nebe
Pro nás tam už cesta nevede
Skončili jsme tu,já i ty
Nám co ztratěj víru není pomoci...