Na rozloučenou

Víla tě ochranuje,
nedovolí ,aby jsi se ztratila.
Jen moje sny a moje přání,
zůstane nevyplněné.

Na poli před horama,
slunce osvětluje tvojí postavu.
Rybník září a žito se klaní.

Takhle jsem si tě představovala,
ta co vstřebává život
a stojí zády k slunci.
Její sny osvětluje zář nekonečného vesmíru.

A tvoje slzy na mém rameni tam
navždy zůstanou.
Zůstali vypalené a ještě bolí.
Hořká pilulka ,kterou jsem musela spolnout,
mě vždycky bude pálit v krku.

Možná jednou ,až budeme vědět kým jsme.
Snad uvidíme zář toho druhého
a další sůl odstraní jizvy od slz.