Myšlenky

Jsou rychlé jako blesk z čistého nebe.
Než se otočím, sedí v tramvaji
a mávají mi rozpustile
na rozloučenou.
A já marně volám STŮJTE!!!
Utíkají přes náměstí, ale nikdo je nevidí.
Až ozvěny jejich drobných krůčků dozní
v temných uličkách lidského bloudění.
Hrají si na schovávanou,
ale tohle už přestává být hra.
Mám strach.
Chodím po městě
a hledám svoje ztracené myšlenky.

V jedné postraní uličce stojí muž s lopatou.
Zesláblé nožky mých myšlenek visí
z jeho úklidového vozíku
a jejich slabounké hlásky volají o pomoc.
NE! chce se mi zakřičet,
ale v krku mám jako na poušti.
NEBERTE MI MÉ MYŠLENKY!!!
volá mé podvědomí,
ale muž jen típne cigaretu
a odchází pryč
i s vozíkem plným mých myšlenek.
ZLODĚJ!!!
Chodím po městě
a v hlavě mám nechutné prázdno
Vzali mi mé myšlenky.