Touha po svobodě
Touha po svobodě
Už slyším hranu, jak zvoní v tichu.
Žalostné AVE zvučí v temném prázdnu.
Jsem jako svíce, téměř celá, se zdravím v duchu,
však v malé skříni uzavřená, oheň se dusí.
Z nebe čeká tu spásnou, záchrannou manu,
plamínek váhavě plápolá, nezhasne! Chce žít! Nechce! On musí!
Na srdce tlačí železné okovy,
duše se bouří, tělo však svírají čtyři stěny.
Proč jsem jako kůň, jež nesmí rozeznít své zlaté podkovy?
Zamknutý v místnosti od níž klíče jsou ztraceny?
Chce se mi běžet, křičet, odehnat noc a dohonit den!
Otevřít skříň a nakrmit svíci přívalem vzduchu!
Rozkopnout dveře a vyběhnout ven!
Namísto toho však na srdci známé okovy,
nohy i ruce spoutané těžkými olovy.
Plamínek uvadá, byť knot je ještě dlouhý.
Smuteční AVE mé úmrtí předem již hrá,
tělo je živé, ale má duše umírá.
V hlavě mám přání, sny, nesplněné touhy!
Zbavte mě řetězů! Rozbijte stěny!
Otevřte okno ať můžu dýchat.
Nechte mě rozletět v světové strany!
Proč nesmí tahle holubice létat?
Nic. Prosby nevyslyšeny.
plamínek hasne
hasne
hasne
a svíce?
Už navěky zůstane téměř celá.
Žalostné AVE zvučí v temném prázdnu.
Jsem jako svíce, téměř celá, se zdravím v duchu,
však v malé skříni uzavřená, oheň se dusí.
Z nebe čeká tu spásnou, záchrannou manu,
plamínek váhavě plápolá, nezhasne! Chce žít! Nechce! On musí!
Na srdce tlačí železné okovy,
duše se bouří, tělo však svírají čtyři stěny.
Proč jsem jako kůň, jež nesmí rozeznít své zlaté podkovy?
Zamknutý v místnosti od níž klíče jsou ztraceny?
Chce se mi běžet, křičet, odehnat noc a dohonit den!
Otevřít skříň a nakrmit svíci přívalem vzduchu!
Rozkopnout dveře a vyběhnout ven!
Namísto toho však na srdci známé okovy,
nohy i ruce spoutané těžkými olovy.
Plamínek uvadá, byť knot je ještě dlouhý.
Smuteční AVE mé úmrtí předem již hrá,
tělo je živé, ale má duše umírá.
V hlavě mám přání, sny, nesplněné touhy!
Zbavte mě řetězů! Rozbijte stěny!
Otevřte okno ať můžu dýchat.
Nechte mě rozletět v světové strany!
Proč nesmí tahle holubice létat?
Nic. Prosby nevyslyšeny.
plamínek hasne
hasne
hasne
a svíce?
Už navěky zůstane téměř celá.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
René, myslím že v tomhle případě máš pravdu :) Ale já jsem na jednu stranu děěěsně línej tvor a na druhou stranu děěěsně nostalgicky založenej (nebo jak to říct?) a přece jen... Po těch letech už se mi nechce nic moc měnit :) Alespoň ne tady a teď :) Ale sama uznávám, že je to plný zbytečné "omáčky" :)
03.09.2010 23:56:00 | Babu-ssi
Má to myšlenky, obsah a přináší sdělení.
Jestli si můžu dovolit vlastní (neprofesionální) názor, tak by básni slušelo trochu zeštíhlet. Nechat důležité slova, verše a vymazat méně důležitá. Hledat kratší a méněslovná vyjádření při zachování obsahu. Dostane to větší spád.
03.09.2010 21:42:00 | René Vulkán