Z dávných dob

Poslouchej příběh,
z dávných dob,
kdy v každých místech
měli všichni stejný hrob,
v té době nikdo na ulici jen tak nevyšel,
každý se bál, aby o život nepřišel,
tehdy by jsme my nemohli být,
nevěděli bychom, jak přežít,
ve městech jen divný smrad,
po zemích vládl hlad,
tam bychom my umírali,
a co teprve, když se králové do války dali,
vojáci v nuzném šatu podvyživení,
a teď ještě bojuj za svou zem až do umření,
všem se ten život tak špatný zdál,
nikdo si nežil jako král,
střední třída, žádný plat,
za kus chleba byl člověk rád,
kdo nepracoval, neměl nic,
kdo v kapse měl pár zlaťáků, ten byl víc,
jedinou světlou stránkou soulož byla,
ale následky kruté nastaly,
když děcka se rozmnožily,
sotva půlku rodina uživila,
ostatní hladem pomřeli,
tehdy byla přetěžká doba,
vládla bída a chudoba,
hrozně se žilo za těch dob,
kdy všichni měli společný hrob.