Promiň............

Promiň,
že se nesměji....
Asi není proč,
když tě vidím jak pláčeš....

Promiň,
že se nedívám...
Když tě vidím,
zvracet svojí černou duši...

Promiň,
že ti nepodám ruku....
Když snad již posté,
klopýtáš tmou a hledáš cigarety...

Promiň,
že nemluvím...
Když říkáš hlouposti,
a žiletka v ruce hlásí se o slovo....

Promiň,
že tě nelituji...
Když už nemám sílu,
být s Tebou....

Promiň,
že tě nechám rozhodnout....
Co je ti milejší,
jestli život nebo smrt...

A ona tě zkouší,
a zpívá ti do ucha....
Že tam ti bude líp,
ach, tak... promiň...

Že tě nechávám,
aby jsi si mohla vybrat....
Svojí cestu,
svůj osud....

Neříkej,
že je mi to jedno....
Když vidím jak moc jsi ztracená,
jak po dne hledáš to svoje štěstí...

Opilá,
svým vlastním zmatkem....
A láska je,
rozdat všem tělo....

To jediný ti asi zbylo,
tak promiň.....

Odpusť,
ale nemám už sílu.....

Je mi to líto,
mami.........