Žíla života.

Rozrytá to žíla života,
smutek v polích...žal,
žal zas zní-je po žni... .
A tak rypadla veliká,
úrodná zem odkrytá... .

Au křičí zem,
jau křičí rozum.
To sem nepatří,
zde sít se má!
Ne stát obluda,
fabrika nevzhledná.

Nejlépe ti země bylo,
když ještě koněm se...oralo,
Teď chrání tě někdo?!,
ne!-jen papírů horda.. .
Vím...smutek je vše co,
co nám i tobě zbylo.

Povídej příběh svůj,
jak povídat mám??!
Buldozer vzal život můj,
povídej nám všem ...prosím.!

Nejde mluvit,příteli můj,
nejde...pláč se rozhostil... .
A všichni komu život,
život jsem dávalo...umřou.
Tak i ty byť nebude to hned,
ty co brázdíš pole-také zahyneš.

Peněz pár a co za ně!?
Co si koupíš k snídani!?
Pověz pole-již nebude tě sklízet,
již nezoře tě muž...svým ořem,
a hlad bohatých a umírání chudých... .
To úděl generací...za váček peněz prodaných.

Již není cesty zpět...hlad a umírání...pro váček peněz!