Nezvaná náštěvnice

Srdce se líně povalovalo
hulilo trávu
a tlouklo jen tak
aby se neřeklo

slova uvízla v hrdle
jako horníci v Chile
ven se jim nechtělo
i přes to množství lákadel

mysl právě souložila
s vesmírem
když kdosi zaklepal
na lebeční dveře

mé dále
nemohlo být odpornější

Vstoupila realita

nejdříve jsem ji ignoroval
silou uraženého milence
poté svázal a mučil
předstíranou lhostejností

dál jí zabalil
do nepropustné fantazie
ať se udusí

pustil jí po proudu krve
aby jí našel někdo jiný
někdo silnější

no ale ani hovno

pořád se vracela
jako nadržená vyrážka
i když bych si vyškrábal
maso z těla

pořád by tu byla

tak co bude dál ...

Dáš si kafe?