Depresivní mysl.
Depresivní mysl.
Jen, co podlehl jsem pokušení,
Sedím v tmavém koutě,
Už nic, nic tu není,
Sedím nadále nehnutě.
Myslím na chvíle krásné,
kdy s Tebou kráčel jsem světem,
však temné mračno vše zavane,
Vzpomínky odnese silným větrem.
Nadále sedím, usínám,
Mé srdce krvácí,
Jako květina uvadám,
Myšlenkami se potácím.
Nemám nic, za co stojí tu být
Nepřeji si v samotě hnít,
Nechci, nechci tu být,
Bez Tebe, nemám pro co žít.
Sedím v tmavém koutě,
Už nic, nic tu není,
Sedím nadále nehnutě.
Myslím na chvíle krásné,
kdy s Tebou kráčel jsem světem,
však temné mračno vše zavane,
Vzpomínky odnese silným větrem.
Nadále sedím, usínám,
Mé srdce krvácí,
Jako květina uvadám,
Myšlenkami se potácím.
Nemám nic, za co stojí tu být
Nepřeji si v samotě hnít,
Nechci, nechci tu být,
Bez Tebe, nemám pro co žít.
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
TiskKomentáře
Ne,ne,vždycky je proč žít a nemusí to být zrovna pro toho nebo tu jedinou.Kdykoliv uděláme něco dobrého pro druhé,můžeme si říci,že zde nejsme zbytečně a někdy stačí vlídné slovo,úsměv.Znám mnoho lidí,kteří jsou za ně šťastní.Ono někdy stačí třeba jenom jít po ulici,městem a jen tak se na někoho usmát a hned má člověk lepší náladu:-))a řekne si,nejsem tu zbytečně,právě jsem vykouzlil(a) úsměv v druhé tváři:-))).I takové drobnosti stačí.Jůůů,to se Culík pořádně rozepsal-už mlčím:-)))
29.10.2010 08:08:00 | CULIKATÁ