Nic

Již při prvním setkání,
Kdy svým pohledem jsi mé srdce otevřela,
Touha po Tobě mne stále uhání,
Krása Tvých očí okouzlila mne zcela.

Vše, co prožil jsem s Tebou,
Chvíle nezapomenutelné po boku Tvém,
Vždy brala jsi s sebou,
Klíč k mému srdci zlomeném.

Však po době dlouhé,
Má mysl prostá pochopila,
Že všechny chvíle krásné,
V přetvářce jsi utopila

Tvá andělská tvář falešná,
Usmívaje se hloupostí mé,
Přítomnost Tvá mne však už neláká,
Duše má, již zahalena je do roušky temné.

Již nikdy, nikdy nechci vidět krásu Tvou,
Která ke dnu mne ponořila,
Lituji lidí dalších, co věřit Ti budou,
Naději moji jedinou jsi však zničila….

Hlavu plnou myšlenek mám,
O všech zklamání života mého,
Nakonec zbyl jsem sám,
Do konce života svého.