Faty a morgány

Stál jsem za oknem
intelekt odložil
do sarkofágu dávno
prošláplých bot
abych byl to
co cítím

kus masa za sklem

Díval se dolů
na faty a morgány
zapomenutého dětského hraní

vidím dvě mužstva
přesto jeden tým
jak se honí za merunou
toužící se prokopat
k malé nevinné slávě

vidím jak padám
červánky na kolenou
přijímám jako hrdina
pršet budu až doma

vidím svoji první lásku
jak jí můj jazyk panicky
kličkuje v ústech

kamarád říkal
že se líbá podle směru
hodinových ručiček

ale já ztrácím směr
jako v budoucnu ještě tolikrát ...
..................................

Intelekt se tiše vrátil
zhasínám faty a morgány
a jdu spát

Uklidněný a sám