Na rozloučenou
Na rozloučenou
Anotace: Věnováno... V pátek odešla do světa bez návratu přítelkyně mého kamaráda ... To je rozloučení pro Tebe, i s písničkou, kterou jsi dávala odpovědi na otázky, na které se báli mnozí byť jen pomyslet ... http://www.youtube.com/watch?v=J_OYdN6zWhs
Skřivanovi zamrzla nota při výdechu
Jistota včerejška se rozplynula
V konečné přítomnosti
Mrazivě temná
Sevřená v pěstích prázdnoty
Chvíle, kdy se zastavil čas
Němý výkřik protrhl oponu čekání
Bez varování
Za svítání
Vyrval, ničil, zašlapal
Bez rozloučení
Soucitu není
Nesmlouvavě všechno vzal
Na ledové pláni tančí malý plamínek
Chvěje se zimou
V bludičkách nemocničních světel
Tiše spí princezna bez prince
N A V Ž D Y
Oblečte ji, ať cestou neprochladne ….
Sbohem a na shledanou, Evi ….
Komentáře (29)
Komentujících (26)
Doporučit
Tisk
Pěkná báseň .... Radůzu poslouchám roky rokoucí a k ní netřeba nic dodávat, protože je tak srdcervoucí, že to víc ani nejde.
06.03.2011 18:49:00 | Jana M.
Zažil jsem to také a je to hrozné, bohužel život je krutý, ty jsi to statečně pojala!
07.01.2011 21:07:00 | Kubino 2
Musel jsem se k ní ještě vrátit. Ač smutná, nepostrádá jakousi vyrovnanost s tím, že takhle to prostě je.
11.12.2010 15:07:00 | René Vulkán
Děkuji vám všem za krásné komenty ... smrt si, bohužel, nevybírá, nebo vlastně - vybírá, každého jednoho z nás, v ten jeho určený čas ... kéž všichni stihneme v tom "našem čase" to, co bychom si přáli ...
11.12.2010 08:57:00 | Bambulka
dojalo mě to. toto je pocta pro ty, kteří s námi už nejsou... A co se týče formy: ty tvé sporadické rýmy jsou parádní už jen proto, že jimi výtvor nepřekypuje...
10.12.2010 19:55:00 | Elvíra Adamsonová
Tvé smutné věty skrývaj krásu
co leží v slovech o smutku;
barvené květy chvěním hlasu
zdraví teď rozsudek rosudků...
05.12.2010 01:43:00 | Špáďa
Tady pouze smekám...krásně jsi se rozloučila,až se mi to těžce píše...
24.11.2010 17:10:00 | střelkyně1
Slzy se mi vkrádají do očí, i já mám podobnou "zkušenost", jen tak to nepřejde, pořád cítím tu prázdnotu.....ale časem to snad přebolí.
21.11.2010 16:41:00 | hypertenze
Bolest ztěla vyrvat
do vzácné půdy pochopení dát
by květ vzpomínkový
mohl stále rozkvétat
Krásné rozloučení...ST
14.11.2010 22:56:00 | Sladkalu
Oblečte ji, ať cestou neprochladne
/ je smutně bolestná tahle ta jistota
v níž každý květ nám jednoho dne zvadne
a obestře nás teskná samota.../
srdcervoucí věnování plné něhy a pochopení...
13.11.2010 20:33:00 | šuměnka
chtěla bych mít něco tak poeticky reálného na náhrobku. místo "Zde leží...", protože už sama smrt, je tak smrtelně neoriginální.
04.11.2010 20:25:00 | tvoje líčko. ale můj ďolíček
Slzénky v očích mám,
když Tvé řádečky pročítám...
...co jenom řéct?
I já se smrtí se potýkám,
a tak podzimu letos vytýkám...
...proč je tolik bolavý.
03.11.2010 21:27:00 | NikitaNikaT.
Odchod člověka je vždy smutná záležitost a byl li dobrý, je to ještě složitější, usměj se za ní na tu oblohu, ona bude moc ráda. Krásně a smutně jsi to napsala.)))
03.11.2010 21:21:00 | carodejka