Melancholická
Melancholická
Anotace: Není vždycky posvícení, občas smutek zuby cení, splín Tvou duši jaksi zmáhá a dobrá rada je drahá...
touha ukrytá ve 2 D,
naděje, že se skutkem stane,
co v poznámkách k nim psáno je...
Raněné duše mávly křídly,
k nebi se pokusily vznést
s vírou, že sny se stanou Vřídly,
v nichž nápoj Štěstí ukryt jest.
Však křídla měly rozervána,
krví se zbarvila jich běl,
a něžné dívce u piana
i B-moll falešně jen zněl.
Je těžké plouti proti času,
prudký je zapomnění tok,
tak ztrácíš schopnost vnímat krásu,
smutek Tě drtí celý rok...
Připadáš si jak zrnko písku,
kdes mezi druhy zašláplé,
vášeň se skryla do remízku
a srdce Tvé tak prázdné je...
Komentáře (12)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
zachumlat do mraků
zafouká
zmizí
melancholie
je pryč
našla jinou skrýš
14.01.2011 19:00:00 | Divoženka1
nejsembásník:
Víra i vášeň křídla mají,
však žel, někdy přistřižená,
pak srdce touhu létat tají,
jsme drůbež, co jen chůzi zná...
08.12.2010 20:44:00 | Kozoroh 1
Máš pravdu, labuti! Někdy je opravdu těžká, zvláště pro ty, co Tě nesou nohama napřed...;o)))
06.12.2010 20:31:00 | Kozoroh 1
Život je jako chůze... stoupáš a klesáš podle toho, jakou cestu máš pod nohama... ale z každého smutku vede cesta ven i když někdy je těžká...
04.12.2010 20:14:00 | labuť
Psavec: Je-li žák připraven, Mistr se objeví! Díky návštěvu i za slova uznání. Na Tebe sice ještě nemám, ale snažím se o jistou změnu. Nemusím být vždy jen jako sladký cumel...;o)))
04.12.2010 12:10:00 | Kozoroh 1
Hašlerka: A hele! Bonbónek nejen proti nachlazení!;o)))
Díky za návštěvu i milá slova. Četl jsem si Tě v almanachu, takže mi nejsi neznámá...;o)))
04.12.2010 12:08:00 | Kozoroh 1
NikaNikitaT: To nebylo jen špatným probuzením...I když i tohle je staršího data a vzniklo kdesi jinde na fóru jako jistá reflexe...Včera to prostě na mne nějak dosedlo a tak jsem to vyjádřil po svém...
04.12.2010 12:06:00 | Kozoroh 1
Ba,ba...jenže ono to srdíčko někdy pořádně zabouchá,právě,když to už nejmíň čeká...a pak je teprve vášnivé!:)
Ale krásně jsi ji napsal!
03.12.2010 22:18:00 | střelkyně1
Tvá básenka je tak nádherná, ale pro mne opravdu s nádechem smutku... copak to.. tesklivě? Já vím, někdy se člověk probudí a... všecko, jako by bylo jinčí... Přende to, brzy.
03.12.2010 19:12:00 | NikitaNikaT.