Černé myšlenky

Na hrázi dívka seděla,
do vody smutně hleděla.
Tiše slzy stékaly,
do vody padaly.

Na hrázi dívka seděla
a do tmy hleděla.
Ptala se vodičky,
ptala se nebe,
ptala se sama sebe
zda má ještě žít,
zda má šanci zvednout se a jít.

Na hrázi dívka seděla,
mlčky se dívala
na teplý potůček
na chladnou vodičku
na svou ručičku

Jen voda ji svědkem byla,
že žít už nedovedla!

Jen voda věděla,
jak moc se trápila!

Teď tiše padá holka mladá!