Jiskra

Sedím tu tiše, v koutku své duše a píši Ti báseň.
Proč při vzpomínce na Tebe jímá mě tíseň.
Chvíli budu přemýšlet... přijít na nic nemohu.
V jakekoliv situaci, moc ráda Ti pomohu.
Zůstanu ukryta v pomyslném objetí.
S láskou se odevzdám horoucímu zajetí.
Ach láska je to co trápí mne.
Nechci už slyšet: To je tak dojemné.
Proč schováváš se přede mnou.
To jsem Ti nestačila že odcházíš za jinou?
Říkáš jen Jiskra, záblesk noci.
Před Tvým tělem není ku pomoci.
S hrůzou a děsem čekám tu chvíli.
Zavření dveří a zjištění že se mé srdce opět mýlí...