Stezka

Zdá se, ta krajina tak krásná,
však stezka, kterou kráčím temná je,
Kolem slunce svítí, obloha jasná,
je úniku? je naděje?

Stromy se sklání nade mnou,
ale nenabízí náruč vlídnou
Kořeny se plazí u nohou,
nejdu cestou mírnou, klidnou

Tuhle náruč truchlivou již znám,
plnou ostnů, ne měkkého listí
Je to vše co v tuhle chvíli mám,
vše je v pořádku, všichni jsou si jistí

Kam ta stezka míří,
to nemám ani zdání
Vše co mě teď tíží,
vložit do jednoho přání

To přání vykřičet bych chtěla,
však marné všechno zdá se
Raději dál bych jíti měla,
vede moje cesta k spáse?