čekání

Nechci si na drsnou hrát,
ale jako dívka se začínám bát.
Život je hnusný a mě nebo lidi mě podobným,
shledání se smrtí jistě není pro nás jevem náhodným.
Cítím ohromný strach..
Čekám až přijde vrah...

Mám strachu už plné zuby,
jenže vidím jen přátel hroby!
Já budu svůj život dlouho a pomalu žít,
budu jen doufat a své roucho do hrobu šít…

Už se totiž nechci dál bát,
A na drsnou si už nechci hrát!!!
Tak ukončím své trápení,
jelikož nestrpím už přátel ztrácení.



To je můj konec, ve který doufám...
Konec, a teď si už nezoufám...
Snad...