Klavír

Klavíru struny jsi vytrhl,
noty štěstí sjim vzal zas.
melodii písní si zavrhl,
utnuls ten hlas.
...Vzpomeneš na mě až uplyne čas?

Prach ze mě v rakvi leží,
a fénix slzami ho křísí.
Raněný zvedá se stěží,
ostří se krví třísní.
Bolest. Ticho. Sněží.
Toulavost holubice z věží.

Chodníky žalem se plní
jak ron řek chladných
do listů ze stromů spadlých.
Zapoměls nebo si vzpomeneš zas?
..jak dlouho se láskou marnit dá čas..

A zbyt jen to listí a lysé stromy,
takhle jsi to chtěl..
Opadly všechny postupně samy
a naposled pod bolestí ses chvěl,
zbyla jen 'hromada mrtvých těl'..