Neposedné

Tma pohlcuje její duši.
Světlo naděje dohasíná.

Mysl již tuší, že
Srdce už si nezazpívá.

Bolest v ní křičí,
Oheň spaluje sny.

Radost se strachem krčí.
Už nenamaluje další dny.

Tělo chřadne, duše bledne,
Zemřelo láskou, to srdce neposedné.