PODEJ MI RUKU

Ještě dýchám
chceš to slyšet...opravdu?
hledal jsem cestu do tvé blízkosti
hledal našel...nenašel

možná sešel z cesty
jedinkrát zahnul
nebo byla začarována

bytostí vládnoucí tomuto světu
tvářící se mile a vlídně
schována za oblaky
kdo ví jakou mají barvu

ještě dýchám jde to stále hůř
sám sobě vlkem požírajíce sebe

pomalu mě zabíjí čím více stár
nazýván bláznem od ostatních

rolničky svírajíce v ruce
mluvící a nechápán
došel až na kraj světa
se svojí vlastní pravdou

otočil se a šel zpátky
stejnou cestou
trnitou a zarostlou
potkávajíce stejné tváře

tak už jdu už mě tu máte....zapalte ohně.