Nesnáším to slovo

Jak často slýchám slovo MUSÍŠ
Tak často jak se nadechuji
Řekni na co právě myslíš?
Na to jak mi ubližují
Stále v uších slyším slova
Co z jejich úst se linou
Musíš začít zase znova
Mé sny opět ve tmě hynou
Musíš poslouchat lidi kolem
Myslí to s tebou dobře
Musíš být zas tím volem
Co na svém těle stele kobře
musíš býti děvče ctnostné
samozřejmě jen naoko
v dnešní době je to vhodné
morálka je pohřbena hluboko
musíš v klidu splynout s davem
vždyť si jenom nula
táhnout za tím hnusným smradem
co naše společnost zplodila
Musíš žít jak to ona chtěla
Tak jak tělo bez duše
Nebo snad duše bez těla?
MUSÍŠ se s tím kurva smířit!
Ne, milé děti mé, milí mí rodičové
Já už musím jenom umřít…