Sedmikráska

Není nic silnějšího
než touha srdce hladového
Do rána zítřejšího,
snad tě najdu, ztraceného

Chmurný soumrak již pad,
slunce se skrylo před zlou nocí
Po celém těle cítím chlad,
láká mě k sobě věčnou mocí

Nevím, kudy se mám dát,
že bych někde z cesty sešla?
Vždyť bych to tu měla znát,
já asi bludný kořen přešla

Padá na mne strach a tíseň,
jak jen tě najdu v té temnotě
Zpívám tu nejsmutnější píseň,
o loučení, lásce a samotě

Ty však neslyšíš hlas můj,
nic neříkáš mi v odpověď
Dostanu se k tobě stůj, co stůj,
já srdce ti dala za oběť

Cítím, že jsi blízko, na dosah,
téměř obejmout bych tě mohla
Proč unikáš mi, krutý jako vrah,
kdybych se jen na výkřik zmohla

Když rozum jsi mi vzal,
duši dala jsem ti sama
Tys hledání však vzdal,
mně v něm brání zima…jáma

Zbloudila jsem, již nevyjdu ti vstříc,
neuvidím ráno slunečné
Nehybná hruď a bledá líc,
zavřené jsou oči statečné

Černé hlíny plné hrsti,
lilie, růže, sedmikráska
Na přikrývce z těžké prsti,
poslední sbohem mi dává láska