Umrlec

Kde sněhová vločka upadne ke spánku,
tam i pán Nepán lebedí a zmírá,
vítr ho navleče do bělostného župánku,
Běda ten vavřín!
Jazyk na svědomí z posledního svírá,
kde je lhostejnosti míra?

Jen ho nechte, ať se bojí!
Pro slzy se zloba rojí.
Dech bez vzduchu mrazí svou horkostí,
výraz stejný, užaslý,
protisklý do kostí.