Z největší básníkovi ctnosti

Z největší básníkovi ctnosti –
vzdávám se! před tebou, múzo,
není prchnout kam. Z daru
prokletí – bez moudrosti,
kterou nazmar postrádám.

A že:
„Krásně vylič skutečnosti!”
Haha! Tak mi řekni jak!
Když skutečnost krásná
není... a já nejsem lhář.

V patosu slov ztratila ses,
ztratilas řeči nit... já vím,
umlčel bych i sirény, dal
bych moři věčný klid...
ale nechci, rušil by mne,
mohl bych sladce spát, a
kdo by za mne líčil krásy,
kterých už si nevšímám?