Kam mám se dát?

tiše sedí v lesním šeru
na srdci kámen..černější než noc
za ruce potichu jí beru
poznávám síli té čarovnou moc

líbezná víla..listí v rukách třímá
a neslyšně mi říká:
Kam kráčíš?tahle cesta nemá cíl
všude kolem zloba dřímá
odvážíš se do země víl?

Pak nesmíš se vrátit zpět
i kdyby stokrát si chtěla
tak rozmysli si to raděj hned teď
to je vše co říci sem směla

nechává mě stát..jen vůně po ní zbyla
a já nevím kam vlastně mám se dát