Havran

Havraní křik nese se vzduchem
kroužící nad mým tělem i duchem
Křičí a drásá mou duši
Kde ležím - kdo z vás to tuší?
Pohřešovaná - to je má diagnóza
již všechny mé věci pohltila dóza
věří, že jsem z domu utekla
a svého dosavadního života se zřekla
Zatím, co mé tělo je potravou
Byla jsem hříšní a dostala svůj trest
tak krátý a chladný - za každičký rest
A teď tu ležím, mé tělo tlačí kámen
žádný hrob, žádný kříž, žádné ámen
Kdo ale potrestá mého kata?
Bratr, sestra, matka či táta?
To už se nedozvím
Havran bude už jen má společnost
s ručením omezeným!