A hrůzy lesk v očích
když přiroda si určí
že by odčiniti chtěla
to co člověk udělal
/obloha zahřměla/.
02.04.2011 23:18:00 | Z kapky deště
Rozervalas' dno oceánu
porodila smrtonosnou vlnu
až hrůzou zastavil se dech
pak kaší vody, těl a bahna
nemilosrdně drtilas' břeh...
Dobře napsané moc dobře....S.T.
30.03.2011 21:08:00 | ZILA78
bolavé za srdce nás bere
příroda se brání
z nitra sílu dere
chrlí v ní lávu
polévá svět
jen pár vět
nebo chvil?
A jaké peklo
Na Zemi...
co dělat aby se tomu zabránilo?
Mám strach,že technika a vývoj kupředu tomu zabraňuje
29.03.2011 11:00:00 | Tanzania
Člověk ničí sebe i přírodu, která se houževnatě brání.
Snad někdy lidem dojde, že chovat se bezohledně se nedá.
ST***
23.03.2011 17:33:00 | Tamara
Je to smutné a bolavé se dennodenně na ty lidi dívat,jak trpí,však myslím,že my s tím nic nenaděláme...přírodu nespoutáme...báseňka obdivuhodná o))
23.03.2011 13:29:00 | střelkyně1
Napsals, co cítíš. Však souhlasím s Čarodějkou. Příroda nás nepotřebuje, my potřebujeme jí. Když nechápeme život planety, když nechápeme, že sopky jsou ventilace, když nechápeme, že záplavy jsou blahodárné pro přírodu.... a stavíme města a silnice tam, kde příroda potřebuje prostor...
21.03.2011 21:32:00 | jazzynka
Je to ...
Co jsme proti universu?
Nic nenaděláme. Musíme být tam, kde jsme. Ať jsme Japonci, nebo Češi.
20.03.2011 21:09:00 | hatlapatla
zastavila čas na vteřiny
však nový věk nezastaví
byť hrůzu dštila dny
čas její je vymezený
19.03.2011 13:30:00 | Lilien
Proti přírodě je člověk moc malý pán, ale bohužel si to málokdy uvědomí .. ona nám to čas od času vrací i s úroky
ST!
17.03.2011 22:22:00 | jita.1965
Výtečná báseŇ.
Vyvolává velmi silný zážitek z té hrůzy,
která se stala.
A také nesmírný smutek nad zmizelými životy a zkázou.
17.03.2011 21:05:00 | s.e.n
Do mraveniště šlápla bota obra. Nastal boj o přežítí..
My nejsme jako ti mravenci, oni totiž tu botu nevyrobili!
***
J.
16.03.2011 20:28:00 | j.c.
Srdce krvaví pro všechny tam pod rozžhaveným sluncem - ale ani toto nás, lidstvo, nezastaví. VýSTižně jsi to napsal.
16.03.2011 02:21:00 | northcarolina
úžasně jsi popsal tu krutost, tu daň, co se nikdy nesplatí.. asi si někdy my lidé nevážíme toho, co máme, dokud nás opak toho neochromí... Netroufám si myslet, že jsme až tolik špatní...
15.03.2011 22:07:00 | zelená víla
Hezky si to napsal, nehledejme však chybu v přírodě ale hledejme chybu v nás LIDECH.
15.03.2011 17:31:00 | carodejka
Hezky vyjádřeno. Však my jsme tou zkázou a teď za to trpíme, jsme stále hodně chtiví a neznáme mez, kdy říci ne.Slevíme někdy ze svých nároků nebo zdevastujeme vše živé a počkáme až na nás plivne další vlna nebo reaktor. 21. století přetechnizovaný svět, oko neuzří jediný květ.
Oslabená motorika u dětí, neumějí číst, mluvit. Není čas, čas, čas něco změnit? Pozdě? Néé... Chceme přece žít.
15.03.2011 15:40:00 | strawbery
St!za sílu pocitů.jsem však na straně přírody,ničíme jí,bereme,devastujeme bez pokory a vděku...já se prostě za nás lidi stydím.
15.03.2011 11:56:00 | la loba
Moc dobře jsi vyjádřil pocity mnoha lidí, těch, v místech zkázy i nás, co to z dálky sledují. Myslím, že si příroda vybírá svou krutou daň, za to, co jsem jí za ta staletí prováděli a obávám se, že dojde na všechny...
15.03.2011 07:39:00 | labuť
Zprvu křik a pláč...
...rozhléhal se širokrým krajem,
přirodo, lide, nač...
...bereš, kde nebylo třeba brát,
dětem bereš důvod se smát,
lidem zase milovat...
14.03.2011 20:47:00 | NikitaNikaT.