Pozdě prosit

Měla jsem spoustu času, abych s tebou kávu pila.
Vždy jsem řekla „Příště.“ Tys tu přeci vždycky byl.
A tak prosím – „Zdrž se chvíli dýl.“

Káva stydne, slza do ní teplo vlila.

Spolu jsme chtěli v malém domku žít.
Domek počká, bude spoustu krásných chvil.
A tak prosím – „Zdrž se chvíli dýl.“

Naše chvíle teď z černé nitě budu šít.

„Musím běžet.“ Čas se vmísil do hovoru.
Že miluju tě, řeknu příště, pusa na tvůj týl.
„Brzy se vrátím, tak zdrž se chvíli dýl.“

Hlína už schne a já dál mluvím k mramoru.