Noc zívala

...Noc zívala avantgardu
v podměstí...

Zlámaná křídla motýlů
rozplakala matku
nad dlaněmi syna
ulepenými od pelu
i když chtěl jen vzlétnout
nad pokoj věčných bojů
o Tróju v obýváku

„V tónech Mozarta ztratí se i
hledač pokladů
jen poslouchej…“

Netečné dveře pokoje
šeptaly morseovku
pro slečnu
pro niž ticho okousalo její bubínky
do tvaru dvou zvonků
pro Kaina a Ábela

„I Beethoven otevře bránu
za lesklých nocí
bez klíče…“

V zádech stín
křičí naléhavostí
pro kluka
jehož kapsy zvracely bulimií
nad koupí tří růží
před krabičkou rudých cigaret

„I v Chopinovi
projdeš klavírním prstokladem
k lepšímu ránu“¨

A noc zívala avantgardu

pro matku tří dětí před gramofonem
co nesloužil
jako dřív