Jen malá role

Sleduji oblohu.

To temné nebe.

Vzpomínat nemohu.

Bolí to, zebe.

Vidím chyby z minula.

To štěstí, doba minulá.

Vidím sliby plané.

Bez rozvahy dané.

Cítím dotek, polibek.

Až ted vidím, byl to štěk.

Jen role malá bez významu daná.

Životem, krutým šaškem, psaná.

Jen chvilkový špás.

Přijde další, znovu, zas.

Kdy už významnou roli dostanu, kdy?

Nebo snad mám nárok jen na malé, vždy?